Geografické rozdělení

Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají podobné postavení, jako české obce.

1. Záhřebská župa (chorvatsky Zagrebačka županija) - Poloha župy je blízko hlavního města Záhřebu. Patří k těm menším v zemi. Na západě hraničí se Slovinskem, na východě s mnohými dalšími oblastmi. Její území tvoří většinou údolí řeky Sávy a rovina Moslavina a Turopolje. Záhřebská župa profituje hlavně z blízkosti hlavního města. V regionu se nachází tyto významné města: Velika Gorica, Samobor, Dugo Selo, Ivanić Grad, Jastrebarsko, Sveti Ivan Zelina, Vrbovec-Chorvatsko, Zaprešić.

2. Krapinsko-zagorská župa (chorvatsky Krapinsko-zagorska županija) - dále se dělí na 25 opčin. Župa hraničí na jihu s hlavním městem Záhřebem (Záhřebskou župou), na západě se Slovinskem a na východě s Varaždinskou župou. Její území je mírně pahorkaté, protékají tam kratší řeky, které se vlévají převážně do Sávy. Krapinsko-zagorská župa je hlavně zemědělský kraj. V zemědělství převládá hlavně vinařství. Z historického hlediska spadá celá oblast do regionu Chorvatské zagorje (chorvatsky Hrvatsko Zagorje). Významné města: Krapina (hlavní město), Donja Stubica, Klanjec, Oroslavlje, Pregrada, Zabok, Zlatar.

3. Sisacko-moslavinská župa (chorvatsky Sisačko-moslavačka županija) - Župa se dále dělí na 13 opčin. Hlavním městem župy je město Sisak. Župa hraničí na jihu s Bosnou a Hercegovinou, na východě pak s Požežsko-slavonskou župou, Bjelovarsko-bilogorskou a Brodsko-posávskou župou. Na západě sdílí hranice s Záhřebskou a Karlovackou župou. Na jihu je územi  hornaté a směrem k severu a východu mírně klesá. Největšími řekami jsou zde řeka Sáva a řeka Kupa. Kupa se vlévá u města Sisak do Sávy. Sisacko-moslavinskou  župou vedou důležité železniční trati, spojující Chorvatsko s Bosnou a Hercegovinou a Slavonií. V hlavním městě Sisak se nachází největší metalurgické závody v zemi, v nížinách okolo řek se dobře daří zemědělství.  Významná města jsou třeba Sisak, Glina, Hrvatska Kostajnica, Kutina, Novska, Petrinja, Jasenovac.

4. Karlovacká župa (chorvatsky Karlovačka županija) - Leží jižně od Záhřebu, v nížině, kterou vytvořila řeka Kupa. Rozkládá se v oblasti, kde se celá země zužuje. Sever je nížinný, jih hornatý. Kromě Kupy zde teče mnoho jiných menších řek. Všechny se stékají v Karlovaci, které je i hlavním městem v oblasti. Pro Chorvatsko má tato oblast největší význam v dopravě. Spojuje hlavní město Chorvatska Záhřeb s pobřežím Jadranu. Kvůli tomu vede skrz oblast i železnice a dálnice ze Záhřebu do Splitu. Zajímavé města jsou třeba Karlovac, Ozalj, Druga Resa, Ogulin a nakonec Slunj.

5. Varaždinská župa (chorvatsky Varaždinska županija) - dále se dělí na 22 opčin. Na západě Varaždinská župa sousedí se Slovinskem, na severu s Mezimuřskou župou, na východě s Koprivnicko-Križeveckou župou a na jihu pak se Záhřebskou a Krapinsko-zagorskou. Na jihu je její území mírně kopcovité. Na severu u hlavního města Varaždinu protéká řeka Sáva. Hlavní silniční tepnou je dálnice, která spojuje hlavní město země Záhřeb s Maďarskem. Města v oblasti jsou Varaždin, Ludbreg, Lepoglava, Novi Marof, Varaždinske Toplice.

6. Koprivnicko-križevecká župa (chorvatsky Koprivničko-križevačka županija) - Dále se dělí na 21 opčin. Na severu župa hraničí s Maďarskem, kde přirozenou hranici tvoří řeka Dráva. Na západě hraničí s Mezimuřskou a s Varaždinskou župou. Na jihu se Záhřebskou župou, na východě s Bjelovarsko-bilogorskou a Viroviticko-podrávskou župou. Její území je rovinaté, v polovině ho rozděluje pohoří Bilo Gora. Jih župy patří do povodí řeky Sávy (protéká tudy řeka Česma), sever pak do povodí Drávy. Župa má kvalitní silniční a železniční síť. Velmi významná je zde těžba ropy a zemního plynu. Významnými městy v župě jsou Koprivnica, Križevci, Đurđevac.

7. Bjelovarsko-bilogorská župa (chorvatsky Bjelovarsko-bilogorska županija) - Župa se nachází blízko hlavního města Chorvatska Záhřeb. Území východně od řeky Ilovy patří ke Slavonii. Župa je nížinná, pouze na severu a na východě se mírně zvedá až do výše 500 m. Jeho středem protéká malá řeka Česma. Název oblasti pochází od názvu hlavního města a od názvu místní pahorkatiny, táhnoucí se rovnoběžně s řekou Drávou. Celá oblast má velmi dobré železniční spojení. Tratě vedou z města Bjelovar a jiných měst přímo do Záhřebu. Zajímavá města v oblasti jsou třeba Bjelovar, Čazma, Garešnica, Grubišno Polje,  Daruvar.

8. Přímořsko-gorskokotarská župa (chorvatsky Primorsko-goranska županija) - Dělí se na dalších 21 opčin. Na západě hraničí s Istrijskou župou, na severu se Slovinskem a na východě s Karlovackou a Licko-senjskou župou. Patří k ní Kvarnerský záliv a ostrovy Krk, Cres, Lošinj a Rab. Vnitrozemí jejího území se nachází ve vyšších nadmořských výškách, u pobřeží pak prudce klesá. Významnými hřebeny jsou Velka Kapela a Ćićarija u hranice s Istrijskou župou. Pobřeží moře i ostrovy jsou hustě osídlené, na rozdíl od vnitrozemí. Hlavním městem je Rijeka a je jedno z největších v Chorvatsku. Rijeka je důležitou silniční, železniční a námořní křižovatkou v Chorvatsku. Dálnicí i železnicí je propojena s hlavním městem Záhřeb. Trajekty se pak lze dostat do většiny velkých měst na pobřeží Jaderského moře. Nachází se zde mnoho zajímavých měst jako třeba Rijeka, Bakar, Cres, Crikvenica, Čabar, Delnice, Kastav, Kraljevica, Krk, Mali Lošinj, Novi Vinodolski, Opatija, Rab, Vrbovsko,  Fužine.

9. Licko-senjská župa (chorvatsky Ličko-senjska županija) - dělí se na 8 opčin. Župa se dělí na dalších 13 opčin. Župa hraničí na jihu s se Zadarskou župou, na východě s Bosnou a Hercegovinou, na severu s Karlovackou župou a s župou Přímoří - Gorski Kotar. Na západě je mořské pobřeží. K župě patří ještě některé ostrovy. Ve vnitrozemí se můžeme nalézt známé národní parky, a pohoří Velebit. Licko Senjská župa patří k největším ve státě. Můžeme zde navštívit města jako jsou Brinje, Gospić, Novalja, Otočac, Senj.

10. Viroviticko-podrávská župa (chorvatsky Virovitičko-podravska županija)  - Župa se dále dělí na 13 opčin. Na severu hraničí s Maďarskem, na jihu s Koprivnicko-križeveckou, Bjelovarsko-bilogorskou, Požežsko-slavonskou a s Osijecko-baranjskou. Na jihu je terén mírně zvlněný pohořími Bilo Gora a Papuk, na severu převládá nížina a řeka Dráva. Obyvatelé jsou Chorvati, žijí zde ale také Srbové. Přesto že se jejich počet po válce snížil, stále tvoří 7 % obyvatelstva župy. Města: Virovitica, Slatina, Orahovica.

11. Požežsko-slavonská župa (chorvatsky Požeško-slavonska županija) - dále se dělí na 6 opčin. Župa hraničí na jihu s Brodsko-posávskou župou, na severu s Osijecko-baranjskou župou, Viroviticko-podrávskou a Bjelovarsko-bilogorskou župou, na západě s Sisacko-moslavinskou župou. Území je převážně nížinné u hranic s ostatními župami a ve středu hornaté. Najdeme zde horský hřeben Požeška. Významná města v oblasti jsou Požega, Lipik, Pakrac, Pleternica.

12. Brodsko-posávská župa (chorvatsky Brodsko-posavska županija) - Na jihu hraničí s Bosnou a Hercegovinou, s župami Sisačko-moslavinskou na západě, Osijecko-baranjskouna  na severovýchodě, Požežsko-slavonskouna na severu a Vukovarsko-sremskouna na východě. Řeka Sáva tvoří jižní hranici a zároveň i státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Území župy je nížinné, okolo Sávy se nacházejí lužní lesy, u severní hranice malá pahorkatina, dosahující výšky nejvýše 500 m. Výtnamná města jsou Nova Gradiška a Slavonski Brod.

13. Zadarská župa (chorvatsky Zadarska županija) - dělí se dále na 26 opčin. Zadarská župa je přímořské území, na východě hraničí s Bosnou a Hercegovinou, na jihu se Šibenicko-kninskou župou a na severu s Licko-senjskou župou. Její území je většinou hornaté, patří k němu četné ostrovy (Dugi Otok, z části i Pag). Velký význam má turistika. Ve vnitrozemí se nachází národní parky jako třeba Velebit, Telaščica, Paklenica a samozřejmě i známá Plitvická jezera.  Jsou zde velmi významné tahy, spojující Záhřeb se Splitem (dálnice, železnice). Hlavní město Zadar se nachází ale mimo tyto komunikace, i když má dobrý přístup k lodní dopravě. Významnými městy v oblasti jsou Zadar, Benkovac, Biograd na Moru, Nin, Obrovac, Pag.

14. Osijecko-baranjská župa (chorvatsky Osječko Baranjska županija) - Na severu hraničí s Maďarskem, na jihu se čtyřmi chorvatskými župami. Území je nížinné, velmi zemědělsky využívané. Jižním směrem se mírně zvedá a v její východní části, u břehu Dunaje, jsou bažiny. Hlavní a nejvýznamnější řekou je zde Dunaj a Dráva, která také protéká hlavním městem Osijekem. Mnoho domů v oblasti je poničených. Název župy pochází z názvu hlavního města Osijeku a historické části Uherska, Baranyji. Významnými městy jsou Osijek, Beli Manastir, Belišće, Donji Miholjac, Đakovo, Našice, Valpovo.

15. Šibenicko-kninská župa (chorvatsky Šibensko-kninska županija) - Župa leží ve střední Dalmácii v jižní části Chorvatského území. Jejím hlavním městem je Knin. Území župy je hornaté na východě, na západě klesá k moři. Kopce jsou nižší a krajina je rovinatější. Patří k ní také 242 chorvatských ostrovů v Jaderském moři, v horách jsou zase národní parky. Největší řekou, která dělí oblast na dvě poloviny je Krka (protéká oběma velkými městy Šibenik i Knin).  Hlavními městy jsou Šibenik, Knin, Vodice, Drniš.

16. Vukovarsko-sremská župa (chorvatsky Vukovarsko-srijemska županija) - dále se dělí na 26 opčin. Župa hraničí se Srbskem na východě, s Bosnou a Hercegovinou, a v Chorvatsku s Osijecko-Baranjskou župou a s Brodsko-posávskou župou. Území patří k středně velkým, celé je převážně nížinné a vhodné pro zemědělství. Jeho jižní a východní hranice jsou přirozené a tvoří je řeky Dunaj a Sáva. Vedou zde důležité silniční i železniční spoje s Bělehradem. Významnými městy jsou Vukovar, Ilok, který je taky nejvýchodnějším městem Chorvatska, Vitrovci, Županja

17. Splitsko-dalmatská župa (chorvatsky Splitsko-dalmatinska županija) - Na severu hraničí s Šibenicko-kninskou župou, na východě s Bosnou a Hercegovinou, na jihu s Dubrovnicko-neretvanskou župou. Území Splitsko-dalmatské župy je hornaté, přímořské, s mnohými ostrovy (Brač, Hvar, Vis). Nejdůležitější pro celou oblast je turistika. Jsou zde pozoruhodné krasové útvary, obdivuhodný je především masív Biokovo chráněný v Chorvatsku jako přírodní park. Nachází se zde malá přímořská letoviska rybářských vesniček zvanými Makarská riviéra. Významnými městy jsou třeba Split, Hvar, Trogir, Solin, Omiš, Drniš, Makarska.

18. Istrijská župa (chorvatsky Istarska županija)- dále se dělí na 29 opčin. Území Istrijské župy je ohraničeno ze dvou světových stran Jaderským mořem, na severu hraničí se Slovinskem a na východě s župou Přímoří-Gorski Kotar. Vnitrozemí je mírně kopcovité, okolí pobřeží je ale rovinné. Nejvyšší kopce na celé Istrii vůbec je pohoří Čićarija, na východní hranici župy. Silniční síť je poměrně dobrá. Jediná železniční trať spojuje Pulu s Pazinem a Slovinskem. Významnými městy jsou Pazin, Pula, Labin, Poreč, Buje, Umag.

19. Dubrovnicko-neretvanská župa (chorvatsky Dubrovačko-neretvanska županija) - Nachází se v nejjižnější částí chorvatské Dalmácie, okolí měst Dubrovníku a Ploče, poloostov Pelješac, ostrovy Korčula, Mljet a Lastovo. Celé území je protáhlého tvaru a zabírá hlavně pobřeží Jadranského moře. Hraničí s Bosnou a Hercegovinou. Území je převážně hornaté, nevhodné pro zemědělství. Pouze na severu, kde se řeka Neretva vlévá do moře, je úrodná, velmi zemědělsky využívaná oblast. Významnými městy jsou Dubrovnik, Korčula, Metković, Opuzen, Ploče.

20. Mezimuřská župa (chorvatsky Međimurska županija) - dále se dělí na 23 opčin. Patří k menším chorvatským župám. Její hranici tvoří na severu řeka Mura s Maďarskem, na jihu řeka Dráva,  na západě Slovinsko. Oblast je převážně nížinná, z dopravního hlediska velmi významná. Vedou zde železniční tratě, i silnice ze Slovinska do Maďarska a z Chorvatska do Maďarska. Obyvatelé jsou Chorvati, díky blízkosti s Maďarskem tu ale žije i maďarská menšina.

21. Záhřeb - Záhřeb je hlavní město Chorvatska. Nachází se pod vrchem Medvednica, v západní části země, v historickém Chorvatsku. Město Záhřeb je důležitým uzlem mezi Jadranem a evropou.