Jídlo a pití v Chorvatsku

Jídlo

Chorvatská kuchyně je velmi pestrá jako každá jiná. Je to díky vlivům italské, turecké, maďarské nebo rakouské kuchyně. Každé zákoutí Chorvatska má svoje vlastní originální a tradiční jídla smažené, pečené, grilované, zapékané vyhlášené lahůdky mají desítky druhů úprav a použití. Příprava většiny jídel probíhá buď na roštu, grilu nebo v železné nádobě. Pokud toužíte ochutnat chorvatské speciality navštivte do rodinných podniků zvaných Hostinice nebo konoby. Nebývají tolik obléhané jako restaurace, které vaří mezinárodní kuchyni. V Istrii se připravuje i libové vepřová a to dušené nebo vařené na smetaně. Na různé způsoby se připravuje i drůbeží maso, ale není tak rozšířené. Chorvatská jídla se podávají převážně se zeleninovou oblohou pokapanou olivovým olejem.
Pršut vyuzená sýrová šunka
Pokud byste se zeptali nějakého chorvata co je jejich národní jídlo tak většinou řeknou že je to sušená sýrová šunka. Syrová šunka se suší na vzduchu a pak udí. Podává se většinou s křupavými čerstvými bagetami, ovčím sýrem a olivami.

Jehněčí maso

V mnoha regionech je specialitou připravovat vynikající jehněčí maso na různé způsoby. Nejznámější přípravou jehněčího masa je na rožni. To se vezme mladé jehně zabalí se do alobalu s kořením a rožní se nad přímým ohněm. Další velmi známou přípravou jehněčího pečení pod tzv. pekou což je železná poklička pod kterou v dávnějších dobách chorvaté pekli chleba. V Istrii a v oblasti Kvarneru se používá název čripnja. Jehněčí maso se připravuje i jako tzv. visovačka begovica což je dušené maso s ovčím sýrem. Jehněčí se připravuje i na lešo což je vařené s různými druhy koření a bylin, případně s některými druhy zeleniny.

Ryby a plody moře

Plody moře jsou v chorvatsku velmi rozšířené. Převážně se připravují na tři způsoby na roštu (gradelama), dušené (brudet, brodetto) s rajčaty, cibulí, kořením a různými bylinkami. Posledním a asi nejrozšířenějším způsobem přípravy ryb je na lešo. Ryby se vaří v ochucené vodě česnekem, petrželkou, kořením a trocha olivového oleje.

Téměř každý chce na Jadranu ochutnat nějaké ty mořské plody. Každý touží ochutnat třeba sépiové kroužky smažené v oleji, kalamari, krevety, ústřice pokapané citronovou šťávou nebo langusty a humry. Můžete si dát třeba syrové ústřice, nebo sépie (sipa) v rizotě. Rizoto si můžete dát i s chobotnicemi (hobotnica) nebo olihněmi (lignje). Nejprodávanější na pobřeží jsou ovšem humry (hlap) a langusty (jastog), které se vaří nebo obalují v těstíčku a smaží. Co v Chorvatsku určitě nechybí jsou plody moře.

V chorvatsku lze nalézt tyto druhy ryb: arbun (ružich červený), barbun či barbon / barbuna (parmice nachová či trlja), bakalar (treska), bodeljka či škarpina, škrpina (ropušnice), brancin či lubin (mořský okoun či mořčák chutný), bukva (okáč), girica (girice), grdobvina či vražja mati (ďas), jegulja (úhoř), kantar (pražma zpěvná), kovač či sanpiero (pilobřich ostnitý), list či švoj (mořský jazyk(, komarča či orada (pražman zlatý(, mačka (mačka skvrnitá), murina (muréna), pauk (ostnatec paprsčitý), palamida (palamida středomořská), papalina (šprot), plavica (makrela japonská), raža (rejnok ostnatý), sardela či srdela (sardela či sardel), sardina (sardinka), skuša (makrela), škarpina (ropušnice), šnjur (karas či stavrida), tunj či tuna nebo tun (tuňák), ugor (úhoř mořský), zubatac (zubatec).

Guláše

V chorvatsku je velmi rozšířená příprava různých druhů gulášů. V minulosti, když patřilo chorvatské území pod Uhry, má proto na to právě asi hodně velký vliv. Vaří se i různé guláše. Zamíříme-li do blízkého vnitrozemí, kde žije dost lovné zvěře, pak se můžeme těšit na guláš třeba ze srnčího masa s místními těstovinami zvanými šuljki. Anebo jak jsme četli u ryb je velmi oblíbený guláš na lešo což je vlastně ryba vařená s přísadami ve vodě.

Pití

Co chorvaté pijí nejvíce je velmi silná káva. Její pití se stalo téměř národní tradicí a sportem. Kávu podávají v malých šálcích, ale zato velmi silnou. Proto je dobré pokud nejste zrovna milovníci kávy si dát dupli espreso (dugi či duži espreso). Kávy je tam úplně stejně, ale hrnek je dvakrát větší. Za ochutnání stojí místní Rakija což je vlastně něco jako slivovice. Dělá se z vylisovaných hroznů. Je velmi silná a chutná dobře, ale musí být kvalitní. Už jsme narazi lna chorvata co prodával domácí Rakiji a když jsme ji okusili byl to patok a bolehlav. Kvalitní a dobrá Rakija je možné považovat v malém množství i za dobrý lék. V přímoří se většinou pije pálenka loza, zvaná též lozovača, což je pálenka ze zbytků vinných hroznů při výrobě vína. Můžete ochutnat i různé typy likérů jako třeba Moraskino s višněmi nebo Travarica z různých bylin.

Vína

V chorvatsku je velmi mnoho značek piv. Přesto většina místních rodáků starousedlíků si rači doma dělá svoje vlastní víno nebo si víno kupují od těch kdo je dělají doma. Mladí chorvaté od těchto tradic upouštějí a novodobě se víno i distribuuje do supermarketů. Víno v Chorvatsku se pije velmi rozšířeně. Červené vína pijí chorvat míchaná s vodou tzv. bevandu. Bílá vína zase míchají se sodovkou tzv. špricen (střik) nebo gemišt, kde místo sodovky používají minerální vodu. Druh vín je v chorvatsku veliké množství. Vína se dělí na stolno vino (stolní), kvalitetno vino (jakostní) nebo na vrhunsko vino (s přívlastkem). Zajímavým by bylo zkusit i růžové víno opol rosé ze Šibeniku.

Druhy vynikajících červených vín: dingač, postup, plavac, kaštelet, merlot, teran, babić, foros

Druhy vynikajících bílých vín: vugava, zlatni plavac, pošip, rukatac, grk, maraština, malvazija, trojišćina, žlabina nebo i nakonec kujundžuša